Skautská metoda má nový prvek: zapojení do společnosti

Sněm WOSMu v Ázerbájdžánu schválil dlouho připravovanou reformu znění skautské metody. Ta ji nejenže uvádí do souladu mj. s našimi Stanovami, navíc přidává nový prvek – zapojení do společnosti (Community Involvement).

Celkem se tedy skautská metoda skládá z osmi prvků:

• Slib a zákon jako dobrovolný osobní závazek k vyznávání společných hodnot,
• Učení zkušeností z praktické činnosti a její reflexe,
• Program osobního růstu zaměřený na motivaci jednotlivce k neustávajícímu všestrannému rozvoji,
• Družinový systém rozvíjející spolupráci, mezilidské vztahy, vůdcovské dovednosti, smysl pro zodpovědnost a pocit sounáležitosti,
• Podpora dospělých v partnerském duchu, vytvářející možnosti pro vzájemné obohacení a rozvoj,
• Symbolický rámec jako jednotící struktura témat a symbolů, které pomáhají ve zvnitřňování hodnot a rozvoji vlastní identity,
• Příroda s jejími nekonečnými možnostmi se učit rozumět světu a prostředí kolem nás,
• Zapojení do společnosti jako závazek podílet se na rozvoji svého okolí i širšího světa ve snaze podporovat mezi lidmi vzájemný respekt a porozumění.

Konkrétněji (překlad příslušné části dokumentu přijatého konferencí):

„Společností se myslí sociální skupina, jejíž členové mají něco společného, ať už uvnitř skautského hnutí (středisko, kraj…) nebo mimo něj (rodina, škola, národ), ať už jsou svou povahou místní nebo mezinárodní. Skrze zapojení do nich se zvýrazňují

• skautské principy a hodnoty, neboť skautská metoda se převážně odehrává právě v rámci místní společnosti; zvyšuje se tak povědomí jednotlivce o globálních výzvách a problémech, možnosti se zapojit do jejich řešení a pomoci utvářet celosvětový hodnotový systém,
• vlivy, které má společnost na rozvoj každého skauta; reflexe a pochopení těchto vlivů v rámci skautské činnosti umožňuje mladým lidem lépe poznat sama sebe a přitom mít pozitivní dopad na své okolí.

Zapojení do společnosti umožňuje skautům setkávat se a pracovat společně s lidmi různých kořenů a založení, a tak prohloubit jejich porozumění jiným generacím i kulturám a umožnit jim být aktivnějšími členy společnosti i mimo skauting.

Každá činnost, kterou skaut podniká, by měla tudíž být vnímána v kontextu toho, jak může pomoci společnosti – když se naučí uvázat dvojitou osmičku, měl by si zároveň uvědomit, že tím může někomu zachránit život. I pokud se zdá, že činnost rozvíjí pouze jednotlivce (např. atletika), měli bychom si uvědomovat, že tím prospívá i celé společnosti (tělesně zdatný skaut může být pro společnost větším přínosem).

Zapojení do společnosti podporuje soudržnost a snaží se každého člena společnosti povzbudit ke společnému cíli ji zlepšovat. Umožňuje více lidem dostat se do kontaktu se skautskými hodnotami a podporovat je. Zlepšování světa je náročný úkol, který skauti nemohou dokázat sami, bez zbytku společnosti; mělo by jít o společné dílo. Služba by neměla být vnímána jen jako dělání věcí pro bližního, ale s bližním. Prvek zapojení do společnosti má pomoci skautům vytvářet lepší svět; zaměřuje se přitom na aktivní občanství a zodpovědnost každého skauta za to, jakou roli bude ve společnosti zaujímat.“

Je to jistě zajímavý příspěvek do naší současné české debaty o tom, nakolik má být skauting uzavřeným hnutím nebo naopak hnutím otevřeným a ovlivňujícím společenské dění. Bude zajímavé sledovat, jak se k tomuto tématu postavíme – a ani Ursus nebude výjimkou!